NA VELIKOSTI SAKRA ZÁLEŽÍ


Ty, který nalákal na čtení tohohle článku nadpis, teď možná trochu zklamu. Ano, budem se bavit o velikosti a ano, centimetry budou hrát roli, ale tématem bude pořád oblečení. Dneska vám chci ukázat, jak důležitý jsou klopy a celkový proporce saka.


Pokud jsme se někdy potkali nebo jste viděli moji fotku, tak vám asi došlo, že moje náboženství uznává spíš široký klopy. Úzký klopy patří jedině rachitickejm pubertálním klukům do tanečních nebo na první rande do cukrárny (možná trochu mylná představa o pubertálním rande v 21. století). A proč? Protože těm klopám odpovídá jejich postava.

Nepřišlo vám nikdy něco divnýho na chlapovi, kterej má přes metrák a obleče se do podobnýho saka? Celý to nějak nepasuje dohromady. Stejně tak nedávají smysl superširoký klopy na někom, kdo má ramena jak sešlapanej rejč (díky za přirovnání, tati!).


Šířka klopy ovlivňuje estetiku a vzhled saka a tím může pomoct nebo uškodit vaší postavě. A žádný mužský ego nechce uškodit svojí postavě. Širší klopa, která je adekvátní postavě, pomáhá opticky rozšířit hrudník a ramena tím, jak se směrem vzhůru zvětšuje. Jestli vám krejčí nabízí cokoli pod 8 cm, zeptejte se ho, jaký k tomu má důvod. Třeba vás přesvědčí k dětský klopě. Já bych se tímhle směrem ale nepustil.


Důležitým bodem proporce saka je jeho délka a pozice knoflíku. Když si kupujete konfekční sako, tak s tím moc nezmůžete. To je nějak ušitý a na většinu český populace často krátký. Díky tomu pak nemáte knoflík v pase ale skoro mezi prsama. Sako je vždycky nejužší v okolí knoflíku a pak to vypadá, jako když vám k nohám nedorostlo tělo a máte malej hrudník.

Čím níž je na saku knoflík, tím víc vás sako prodlužuje a zároveň zase napomáhá širokým ramenům a velkýmu hrudníku. Horní část saka díky tomu odhaluje víc košile a vytváří tak větší „véčko”.

Délka saka je na samostatný téma, takže dneska k tomu napíšu jen jedno. To, že je sako italský a vám je krátký, neznamená, že Italové nosí krátký saka. Oni jsou prostě malý a na nich to sedí správně.


Moudro na závěr: Každej „cenťáček” se počítá (že, dámy?). Protože kterej chlap nechce mít široký ramena a velkej hrudník? A která žena nechce takovýho chlapa?