Hned na začátku by mě zajímalo, kolik z vás při čtení nadpisu napadlo jediný - ponožky v páskovejch botech na suchej zip. To je taková naše klasika. Až tak velká, že mi občas přijde, že je to to jediný, na co se pak chlapi soustředí a čemu se opravdu vyvarujou.
Nebudu vám tady dneska vypisovat, co je a není blbě si vzít na sebe tam nebo tam. Na to tady není dost řádků, na kterých se můžu vyřádit. Vezměte tenhle článek jako obecný zamyšlení s jedním příkladem mýho víkendu
v Brně.
Nejdřív to zamyšlení. Oblíkejte se podle události, místa a programu, kterej vás čeká. Takže ano, pokud se chystáte na horskou túru s přespáním v nějaký nocležně, pak je funkční oblečení a počet kapes přesahující věk vašeho dítěte naprosto v pořádku. Chystáte se na náročnější fyzickou aktivitu v přírodě a tomu přizpůsobujete i oblečení. Ale fakt by mě zajímalo, kam lezete na večerní procházce po italským městečku, že se těch šortek a ledvinky nechcete vzdát. Je to stejný jako pohorky a gore-texová bunda, ve který chodí tolik chlapů celou zimu, i když už pár let možná ani neviděli pořádnej sníh. Opačně to nikdo neudělá. Nikdo nejde v obleku běhat nebo do lesa na houby. Tak proč opačně se to pořád děje? A argument o pohodlí oblečení vám neuznám. Správná velikost a střih znamená pohodlí v každým druhu oblečení. Malý trenky na běh jsou stejnej problém jako malý sako.
Tím, jak jste oblečení, dotváříte vizuálně i svoje okolí. Všimněte si, že některý restaurace na promenádách vypadají o dost líp a rozhodně to není cenou jídla nebo jen interiérem. Je to tím, jak oblečený lidi v ní sedí a jak se chovají. Oblečení má výbornou vlastnost lehce upravit chování lidí. Každej chlap v saku je najednou o trochu galantnější a slušnější, než když je zrovna v dresu na hřišti.
Tím, jak se pro danou situaci, dovolenou nebo třeba jen návštěvu kamarádů oblečete, vyjadřujete respekt nejen místu a hostiteli, ale hlavně sami sobě.
A teď můj jednoduchej příklad z dovolenkový riviéry jménem Brno. Chci vám na něm ukázat, že to je vlastně strašně jednoduchý. Když víte, kam jedete, co vás čeká a trochu se nad tím zamyslíte, můžete se sbalit do malý tašky a zbyde vám tak celej kufr auta na tašky vaší ženy.
Základní myšlenky. Jedu do města. Jdu na prohlídku vily, večer do divadla, do pár hezkých restaurací a kaváren a v mezičase prostě relax v ulicích a uličkách Brna. A taky má být slušný vedro.
Základ tak byl tmavě modrej oblek z látky, která mi dá dostatek komfortu i ve skoro třiceti stupních. A pak už jsem jen přidal tři vršky. Tmavě modrý polo, černou lněnou košili s krátkým rukávem a tílkem a na poslední den pruhovanou lněnou košili. Všechny tyhle „košile” jdou do modrýho obleku naprosto perfektně a je jen na mně, jestli je teplota na sako nebo bez. Na nohy pohodlný mokasíny a that’s it. Celej víkend vybavenej a do tašky jsem zatím dal jen dvě košile. Ve zbytku vyrážím první den. Zbytek výplně tašky je creative verze smokingu, protože Labutí jezero v Janáčkově divadle si nic míň nezaslouží. Hotovo. Vyřízeno. Jedeme.
Tím, jak se pro danou situaci, dovolenou nebo třeba jen návštěvu kamarádů oblečete, vyjadřujete respekt nejen místu a hostiteli, ale hlavně sami sobě. Oblečením říkáte i to, jak si sebe a svého okolí vážíte. Není totiž nic horšího, než parta turistů v šortkách, která se rozhodla vyrazit do divadla.